top of page

Jindřichův Hradec a okolí

- nejen na kole

Tipy na  výlety po Jižních Čechách - Jindřichův Hradec, Hluboká nad Vltavou,

Nová Bystřice, Třeboň , Novohradské  hory

Jindřichův Hradec, Řeka Nežárka

Jižní Čechy – jak známo - jsou regionem s vysokou koncentrací přírodních a historických neobyčejností. Proto se společně s jižní Moravou stávají čím dál častějším cílem našich výletů a relaxačních pobytů v rámci poznávání zajímavých míst rodné země.

Na přelomu srpna a září 2017 jsme se tedy opět jednou vydali na jih naší země. Popudem bylo – pro mě coby příznivce cyklistiky – konání etapového závodu Okolo jižních Čech, který je součástí evropského poháru UCI a koná se zde občasně koncem prázdnin.

Centrem našeho pobytu se stal Jindřichův Hradec. Město na Vajgaru a na Nežárce, ležící mimo hlavní tah z Prahy na České Budějovice, což se Hradce dotýká ekonomicky nepříznivě, avšak přírodopisně pozitivně. První zmínky o osídlení pochází již z 9. století, městská privilegia byla Jindřichovu Hradci udělena ve 13. století. Dnes je centrum tohoto dvacetitisícového města vyhlášeno městskou památkovou rezervací. 

Předem pečlivě plánuji, ale například kvalitu restaurací zjistíte až při osobním ohledání. Proto cílem následujících řádků budou pro případné zájemce nejen tipy na výlety, ale také doporučení restaurací, které se nám osvědčily, abychom ostatním usnadnili tápání a zároveň abychom kvalitu provozovatelů podpořili.

Ubytování

Ubytovali jsme se v Penzionu U Muzea v klidné části historického centra města a byli jsme velmi spokojeni. Trošku retro, ale k dispozici veškeré základní potřeby a velmi ochotná majitelka. Navíc penzion provozuje vlastní restauraci s terasou, velmi dobrou kuchyní, kvalitními nápoji včetně vína a vstřícným personálem.

Tipy na jídlo a kávu v Jindřichově Hradci

V průběhu oněch pěti dnů, které jsme zde prožili, jsme postupně vyzkoušeli v samotném Jindřichově Hradci několik restaurací, cukráren, kaváren a barů. Nejvyšší kvalitu jsme našli v Restaurantu Udírna a Caffee K2 wine. Naopak v některých, na hlavním náměstí situovaných hotelech, jsme příliš spokojeni nebyli. V Udírně najdete velmi pěkné prostředí, velmi dobré pivo, vynikající víno a hlavně super kuchyni zaměřenou na steaky a ryby. Bez předchozí rezervace místa jdete do značného rizika. K2 nabízí výbornou kávu, zákusky a perfektní prostředí s malou zahrádečku na horním, Masarykově náměstí.

hrad a zámek Jindřichův Hradec

Parním vláčkem do Nové Bystřice a na kole zpět

Z Hradce do Nové Bystřice jezdí historický parní vláček a je to atrakce, která v Čechách snad nemá obdoby ať už délkou jízdy, krajinou, kterou projíždí, nebo díky soupravě vagónků z let „dávno“ minulých. Pravidelné drncání na tvrdých, na zadek tvarovaných laťových lavicích, obtížné supění do stoupání, hustý dým a vypouštěná pára mizící do polí, lesů, luk a strání, strohá toaleta v jediném vagónu, jídelní vůz s griotkou, plechovkou piva, cukrovinkami a párky, to vše tvořilo úžasnou nostalgickou atmosféru. Vlak jede z nádraží v Jindřichově Hradci do Nové Bystřice více jak dvě hodiny a je to neopakovatelný zážitek.

Z prohlídky města nemůžete vynechat místní hradně-zámecký komplex, třetí největší v republice. Leží v samém srdci města. Na třetím nádvoří najdete bohatě zdobenou kašnu, k vidění je i hudební pavilon Rondel. Moc pěkná je  procházka Mertovými sady kolem Nežárky, kam se lze dostat ze starého města např. Nežáreckou bránou a kde lze třeba projít křížovou cestu ke kostelu Sv. Jakuba z počátku 16. stol., v roce 2012 čerstvě zrekonstruovanou. Do Husových sadů se lze dostat lávkou pro pěší přes Nežárku a prohlédnout si v romantickém duchu stylizovanou sochu Jana Husa. Vše velmi pěkně upraveno.

Parní vlak

My jsme využili možnosti přepravy bicyklů a z Nové Bystřice jeli zpět již po dvou vlastních kolech. Nejprve po cyklostezce 1007 do Lesního hotelu Peršlák, vybudovaného z budov bývalé roty pohraniční stráže. 7 kilomerů ujedete za zhruba půl hodinky. Prostředí velmi pěkné, bohužel úroveň obsluhy a kvalita jídla neodpovídající zcela vzhledu nemovitosti. Odtud jsme se vydali na cyklistickou cestu do Jindřichova Hradce, sice pršelo, ale to nemohlo vyrušit poznatek, že jde o pro vyznavače cykloturistiky moc pěknou trasu: nejprve 32 Green Way P-W, pak 1009 (z rozcestníku U Nové Vsi do Nové Vsi doporučuji přímou zkratku mimo cyklostezku) a z Nové Vsi opět 32GWPW. Celkově trasa měří 27 km a za kratší odpoledne ji hravě zdoláte.

Cyklomapa Jindřichův Hradec
Parní vlak

Výletní lodí a na kole okolo Hluboké nad Vltavou

Další výlet jsme naplánovali z Hluboké nad Vltavou. „Notoricky“ známý zámek a zámecký park jsme tentokrát vynechali. Nejprve jsme se výborně naobědvali v Restauraci Hubert.

Pak jsme bezproblémově odložili auto na Parkovišti Hamry a s bicykly se nalodili na výletní „parník“, který nás po Vltavě, resp. postupně se vzdouvající vodní nádrži Hněvkovice přeplavil do Purkarce. Pro dospělé, ale speciálně pak pro děti neobyčejný zážitek, zvláště když kousek nad vámi občas proletí útočné vrtulníky naší armády z Bechyně. Hned naproti přístavu je možnost občerstvení v Relax hotelu Pelikán (penzion Purkarec), bez obsluhy na terase, ale káva byla velmi dobrá.

Z Purkarce jsme již šlapali po svých pedálech po 1079 k přehradní hrázi a poté jsme ještě doputovali za cyklisty na vrchařskou prémii do Dobšic, kde se vám naskytne „nádherný“ panoramatický výhled na nad lesy vystupující chladící věže Temelínské jaderné elektrárny. Dál jsme se vydali stejnou cestou zpět s tím rozdílem, že z Purkarce jsme pokračovali do Hluboké po cyklostezce 7, 1079, EV7, Vltavská. Úžasná cyklostezka nad řekou a podél ní, většinou v lesním porostu, nahoru-dolů, perfektní povrch. Popsaná trasa Purkarec - Dobšice - Purkarec - Hluboká měří necelých čtyřicet kilometrů a zdoláte ji za tři hodiny čistého času.

Cyklovýlet Hluboká nad Vltavou
Cyklostezka Purkarec

Třeboň, Novohradské hory

Další výlet jsme směřovali přes Třeboň, kde se odehrával start další etapy cyklistického závodu. Zde máme oblíbenou restauraci v penzionu U Míšků, s výbornou kuchyní zvláště rybích specialit, výborným vínem, nádherným prostředím restaurace i mimořádně příjemnou zahrádkou ve dvoře.

Naše cesta dál vedla autem do Novohradský hor. Úžasný „konec světa“ a báječný tip na dlouhodobější ať letní či zimní pobyt. Tentokrát jsme měli „tréninkové“ volno, takže bez bicyklů. Nejprve jsme již z dalekého nájezdu od Horní Stropnice pozorovali monumentální z lesů vystupující Kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě. My jsme nakonec tento chrám v bezprostřední blízkosti komunikace minuli a vyjeli ještě o kus výš až do Hojné Vody. Zde jsme jednak zažili až úsměvný prožitek z pokusu naobědvat se v Restauraci Hojná Voda, který interiérem i kvalitou jídla (obsluhující servírka velmi milá) silně zaváněl demotivovaným prostředím socialistického „rovnostářství“. 

Nezkazilo nám to náladu, popošli jsme ještě o něco výš po silnici až ke Zvonu setkávání a po průjezdu cyklistů si ještě vyšlápli po zelené značce kolem skalního útvaru Napoleonova hlava až na Kraví horu, opatřenou „prefabrikovanou“ rozhlednou. 

Zvon setkávání

Okružní cesta se vrací zpět do Hojné Vody kolem velmi baladického místního hřbitova s hrobem neznámého sovětského vojína a níže položeného novějšího pomníku Františka Bindera, místního rodáka a palubního střelce britského bombardéru za 2. sv. války. Celý pohodový výlet má tři kilometry a v klidu jej absolvujete za hodinku a půl. 

Cestou do Hradce jsme se zastavili v rodišti a památníku Jana Žižky z Trocnova západně od Borovan . Prošli jsme si asi 1km dlouhou NS Milníky husitství, takže jsem si připomněl poznatky nejen z tendenčních výkladů husitství (dějiny vždy píší vítězové bez ohledu na barvu vlajky), ale hlavně z Husitské epopeje Vlastimila Vondrušky, která se snad jako první snaží o co možná nejobjektivnější pohled na tuto pro náš národ tak slavnou, ale složitou dobu. Viděli jsme základy Žižkova rodného dvorce, jeho sochu v nadživotní velikosti (13m) či dvorec jeho strýce Mikše. Trošku jsme se snažili vžít do časů, kdy lidé na venkově museli být soběstační: k dvorci patřili louky (ovce), lesy (zvěř), rybník (ryby), pole (obilí) a to sebou jistě neslo množství těžké práce. 

Základy domu Jana Žižky

Toliko pár tipů pro zájemce. Pokud posloužíme dobré věci: konzumentům i poskytovatelům služeb, pak jen dobře. Budeme z toho profitovat i my sami.

Za příspěvek i fotky moc děkujeme Jiřímu Vlasákovi z Chloumku. 

bottom of page